Obchodní talent

Otázky Komentář Zdroj

Kdo byl vekslák a čím se živil? Můžeme v ukázce vypátrat, jak velké měl asi příjmy?
Jaké hodnoty zastává vekslák v ukázce, když mluví o „obchodním talentu“?
Jak přispěla plánovaná ekonomika ke vzniku veksláctví?

„S poctivostí nejdál dojdeš“, praví staré české přísloví. Realita poloviny 80. let, kterou ve svém filmu zachytil režisér Vít Olmer, však byla podstatně odlišná. Plánovaná ekonomika, neschopná efektivně řešit rozpory mezi nabídkou a poptávkou po spotřebním zboží, společně se státní kontrolou obchodu s valutami umožnily vznik specifické skupiny podnikatelů, tzv. veksláků. Ti zpravidla svým podnikáním za hranicí zákona vyplňovali prostor, kde selhávala centrálně plánovaná ekonomika (CPE). Jejich doménou byl obchod s tuzexovými poukázkami (bony), s valutami či s nedostatkovou elektronikou. Tato plíživá aplikace mechanismů trhu do prostředí CPE zajistila vekslákům nebývalé příjmy.

Bony a klid (1987, r. Vít Olmer)

Příběh o naivním mladíkovi, kterého napálila parta veksláků, aby se k nim posléze přidal, vypráví o dnes již pozapomenutém fenoménu „vekslování“, nelegální směně tuzexových poukázek – bonů a valut, a o kriminálním podsvětí, které je s touto činností spojeno. Film detailně mapuje mechanismy kriminální činnosti a ukazuje, že „veksláci“ byli vlastně jen figurky ve službách bossů stojících v pozadí. K úspěchu filmu kromě atraktivnosti tématu a otevřenosti výpovědi přispěly také herecké výkony hlavních představitelů (Jan Potměšil, Tomáš Hanák, Roman Skamene).