Dobová omezení
Milostný příběh televizního reportéra a inženýrky chemie s názvem Jakou barvu má láska zasadil režisér Zdeněk Brynych do dobových reálií počátku 70. let 20. století. Film na jedné straně vykresluje ideální představu, jak by se k sobě měli moderní lidé v socialistické společnosti chovat. Na straně druhé poukazuje na „přežitky“ z dob minulých, které jim v příkladných životech brání. Žena, která přes týden pracuje v chemičce, dojíždí na víkendy za svým vyvoleným. Stará se o společnou domácnost, ale jak ji upozorňuje domovnice, dokud není za muže provdána a v bytě přihlášena, dopouští se tak vlastně přestupku. Pokus o nápravu situace na úřadě, kde vychází „neuspořádané“ poměry najevo, ilustruje nejen, do jaké míry byla v socialistickém Československu omezována svoboda pobytu, ale také, nakolik byl společenský status žen stále ještě odvozován od jejich zákonných svazků s muži. Jakou barvu má láska (1973, r. Zbyněk Brynych) |